Woodstockův koutek

Mámení

Za tajemnou hradbou
v koutku s pavučinou
se skrývá maličké stvoření
a jmenuje se Mámení
Na malé tvářičce se úsměv rozplývá
do kouzelných barev křídel motýla
A nikdo se nedívá
snad jenom já
Nebo snad Mámení jsem vlastně já?
Usmívá se a vlásky zlaté jako slunce
mu vítr čechrá jak poslední kousek babího léta
co ještě statečně si vzduchem létá
a podzimu "Ještě nechoď", říká
Usmívá se, očka modrá jako nebe
plné ptáků, co chlad už je zebe
do barevných křídel, zavírá
Usíná
maličké Mámení
A nikdo se nedívá
snad je to znamení?
Už spí
a hrad se ztratil v páře
v dálce sluneční záře
zahalila kraj

Woodstockův koutek © Woodstock 2002 - 2008