Woodstockův koutek

Leoš Mareš - Tři slova

Mám moc rád, když se směješ, když jsi veselá
když mně hladíš po vlasech, toteď nikdo nedělá
vypadalas tak tajemně, když jsi mi vařila
byla jsi tak roztomilá, když jsi něco rozbila
chtělas umět všechno, co do tebe se vešlo
tancovat ti nešlo, ale tebe to nepřešlo
po večerech jsme to pilovali, potom jsme se milovali
tak proč nejsme šťastný, když jsme si to plánovali

S postupem času první opojení vyprchává
to je prej normální, to se prostě s láskou stává,
ale svýho miláčka si pořád musíš vážit,
začínaj ti vadit chyby, hledat se je nesmíš snažit,
Alke jáááá, blb, řek jedenkrát, už to není jako dřív,
už tě nemám rád. Řeklas to je mi moc líto,
snad abych šla, řek sem, tak si běž a ty jsi šla.

Proč si člověk uvědomí, co vlastně měl,
až když všechno ztratí, co je to za úděl.
Chtěl jsem dokonalou, holku malovanou,
chtěl jsem vodu v potoce už od pramene slanou.
Matematuka je fakt věda,
co se týče vztahů lidí, věřit se jí nedá,
sto není víc než jedna, když tě ta jedna má ráda,
sto známejch nenahradí jednoho kamaráda.

Vodopád slov už nevrátí, cos jednou řek,
paměť totiž nejde vymazat, nejsi man in black.
Když jsem ti řek ty tři slova, tak si běž,
řek sem si tenkrát poprvé tu svoji strašnou lež.
Prej ráno budu v pohodě, teď se jenom vyspim.
Jenže ráno blbě od žaludku, víš co tim myslim
Pořád tě mám moc rád a bejt sám nejde snést,
pro ty tři blbý slova to je moc velkej trest!

Woodstockův koutek © Woodstock 2002 - 2008