Woodstockův koutek

Leoš Mareš - Lži jsou jako déšť

Celý čtyři století, příběh Romea zná svět
Jen se svojí Jůlií žil lásku jak má bejt
I nám tohezky začalo, do řeči jsme se prostě dali
Byla jsi tak krásná, tebe Capulti adoptovali

Myslel jsem, že je to navždy, na věčnost krát dva
Nechtěl jsem hrát na pravdu, nedráždim rukou lva
Jenže najednou to cítím, sevřelo se mi břicho
Teď nebude to. Dej mi pusu, čím porušíš ticho

Prej je tu ještě někdo, kdo jednou chce ti říkat ženo
předpověď se mění, nad veronou zataženo
Tak jsem asi druhej, to teď asi letí
Lepší je bejt druhej, než třetí

Lži jsou jako déšť, co skrz naskrz tě promočí
Jel jsem ve vlaku důvěry, kde nebyl ani průvodčí
Tvoje tvář je krásná, na všechny se směje
Řekneš, teď to nejde, zavolám ti. A už zase leje

A proti týhle vodě vážně nemůžu tě chránit
Chceš bejt s někym jinym, nemůžu ti bránit
Když jsme byli spolu, mělo to silný stránky
Teď slyšim už jen - vstoupili jste do hlasový schránky

Já nejsem žádnej Romeo a Shakespeare to ví
To, co uměl jeho inkoust, prostě moje srdce neumí
Vim, bojovat bych měl proti všem a všemu
Vážně chci tě moc, ale za jakou cenu

Já vim, že jsem se nezeptal, jestli jsem tu jediný
Snad jsi mi ani nelhala, bylo to tak nevinný
Jenže nevinný lži nejsou, jako nejsou suchý slzy
Můžeš s nima ublížit a pak tě to mrzí

Woodstockův koutek © Woodstock 2002 - 2008